16. února 2017

/OUTFIT/ Proč se občas vyplatí počkat na slevu?

Ahoj! Dneska vám ukážu jeden moc krásný kousek, který mi před pár týdny přibyl do šatníku. Už před Vánocemi jsem se zamilovala do jedné bundičky v F&F - je to něco na styl bomberu. Každopádně krásná saténová bundička (před roky jsem měla podobnou z Gate za pár stovek) s vyšívanými ornamenty. Jednoduše krása! Ovšem co bylo méně pěkné byla cena. Stála něco okolo třinácti stovek, což mi přišlo za bundičku, která se může velice rychle zadrhnout docela dost. Takže jsem se ji vzdala a při nákupech v Tescu jsem ji vždy okukovala, kdy bude mít konečně lepší cenu 😅. Zhruba za dva týdny po Vánocích ji zlevnili na polovinu, což už bylo jako dobré, ale pořád mě to nepřesvědčilo o tom, že to za tuhle tu cenu chci... až nakonec po dalším měsící! Byla za krásné tři stovky a poslední v mé velikosti! Takže bylo rozhodnuto 💓. 
Celkově tyto nákupy dražších věcí ve slevě miluji. Člověk si tak nemusí vyčítat, že si koupil docela výstřelek a může se pyšnit tím, že má takový boží kousek za zlomek původní ceny. A právě proto mě slevy baví. Je jasné, že ne všechno co si vyhlédnete do slev zůstane, popřípadě zůstane vaše velikost, ale u takových neobvyklých kousků, které se nekupují jako na běžícím pásu se vyplatí počkat. Člověk si díky tomu čekání i uvědomí, jestli tu věc doopravdy chce a aspoň z menší části tak jde zabránit impulzivním nákupům a vyhazováním peněz z pomyslného okna 😊. 

Ulovili jste i vy tento rok ve slevách nějaký parádní kousek? 💗

IMG_7159 IMG_7169 Untitled


BUNDIČKA - F&F
HODINKY - Daniel Wellington 

10. února 2017

/INSPIRATION/ Slavíme Valentýn?

Jeden ze svátků zamilovaných se nám kvapem blíží a tak jsem si říkala, že vám sem něco málo sepíši. Celkově jsem Valentýn dřív hrozně moc žrala. Ale postupem času vám stejně dojde, že jde jen o marketingový tah a není to nejdůležitější svátek na světě. Myslím, že každý z nás, když chce udělat svojí drahé polovičce radost, tak ji udělá kdykoliv. Ale zas je to asi fajn svátek pro ty, co si třeba lásku moc často nedokazují a všechna ta červená v obchodech je nakopne k tomu něco vymyslet. 
Co se týče nás, tak já jsem na začátku vztahu nemohla bez Valentýna žít, ale rok od roku je to pro mě méně a méně důležitější, protože během roku společně zažíváme takové chvíle, že vím, že mě můj přítel miluje a jen tak nepřestane *klep,klep* a žádný dárek na světe by mi ty dané chvíle nevykompenzoval. 
Celkově na sobě pozoruji doopravdy velkou změnu v přechodu od materiálna spíše k "duchovnějším" záležitostem. Všechno prostě není jen o dárcích a růžích a nenechte se tím zviklat, když to vidíte každý den na instagramu! 😃 
Instagram je v tomto vážně dost silné médium, takže když uvidíte ty kytice růží a velké bomboniéry, značkové kabelky a já nevím co všechno si lidi dávají k Valentýnu, tak nepanikařte, že vás ten váš chlap nemá rád, když vám nedává podobné dary. Třeba je pro něj jen důležitější jiný den v roce, kdy vám chce dokázat svoji lásku 💋. 
Takže z toho všeho plyne, že já a přítel tento svátek oficiálně neslavíme a  přesto žijeme a milujeme se! 💗 

Ale pokud vás teda neobdaruje vaše polovička, tak nezoufejte a klidně se obdarujte samy! Jsme silné ženy a dárky si můžeme klidně dávat samy sobě, no ne? Takže tady máte můj malý Valentýnský wishlist v tématických barvách jemně růžové 👼. 

Slavíte Valentýn? Máte celkově nějakou pěknou vzpomínku na nějaký dárek, který jste dostaly od muže z lásky? 💓
valentyn ona

3. února 2017

/OUTFIT/ Zima a já?

Ahoj! Vítám vás u jednoho z dalších outfitových postů. Dlouho jsem přemýšlela, co vám k němu napsat a nakonec jsem usoudila, že by bylo fajn vám objasnit spojení "zima a já".. Upřímně, od malička jsem zimu měla poměrně ráda, stavění sněhuláků, jezdění na bobech (jako děcka jsme měli skiboby - nejlepší věc na světě, doteď je máme v garáží a já se těším, až se na nich vyblbnu i jako dospělá 😊), popřípadě ježdění se spolužáky z kopce na igelitce, to všechno bylo skvělé! Ale co jsem na zimě vždycky nesnášela bylo oblečení. Moji rodiče byli praktičtí a více než aby to vypadalo hezky, tak je zajímala funkční stránka. Je to přirozené, měli o nás vždycky strach, ale ten pocit, když mě mamka řekla obleč si kombinézu jsem nesnášela! Vždycky jsem chtěla oteplováky a bundu, ale tu mně nepořídili a vlastní soupravu jsem si sama mohla vybrat až na střední. Kromě kombinézy jsem nesnášela i jednu zimní bundu, kterou mi naši koupili asi když jsem byla ve čtvrté třídě? Byla strašná, byla tak škaredě stříbrno, šedo, modrá - moc klučičí a já ji nechtěla nosit. Samozřejmě, že mi vydržela minimálně dvě sezóny 😄. Když jsem z ní vyrostla, tak už to bylo lepší, oblečení jsem dědila většinou po sestře, takže jsem byla spokojená, ale katastrofa u mě byly vždycky boty. Když jsem ve třinácti nebo čtrnácti dostala svoje první Adidas Superstar, tak jsem chtěla nosit jen je a taky jsem je celou zimu a i tu další nosila, měla jsem svoji hlavu (puberta). Po několik let jsem prostě celou zimu nosila na střídačku adidasky a kotníkové šněrovací boty ve stylu converse - ty jsem si pak pořídila s kožíškem a byly to moje nejoblíbenější boty! No a pak jsem si založila blog a snažila se nosit i kozačky, ale jak už sami víte, tenisky u mě v zimě prostě donedávna vyhrávaly! Nosím je nejraději. Můžu vám s klidným srdcem říct, že mi v  devadesáti procentech zima na nohy nebývá, jsem zvyklá z dob juda, kdy jsme po studených halách běhávaly bosky, takže jsem otužená asi do konce života 😁( víc náchylná jsem na krk, ale zima od nohou mi prostě nevadí). Každopádně od té doby co mám UGG (nejlepší investice!), tak nosím hlavně je. Do "suché zimy" jsou nejlepší, krásně zahřejí. A pak mám moc ráda i svoje další válenky, když vybere kvalitní, tak se nemusíte bát, že byste je sešmatlali. No a objevem tohoto roku jsou pro mě "workery/trapery/farmářky" nebo jak se těm botám vlastně říká. Takže si na příští rok určitě pořídím Timberlandy, protože to je skutečně obuv, která v zimě nezklame 😉. 
Celkově mám tedy zimu docela ráda i přesto, že jsem v dětství utrpěla menší "fashion trauma" (sranda!) 😇. 
Jediné co mě na celé zimě mrzí jsou jen dvě věci: jezdíme málo na hory a já skoro nevyvětrám prkno a za druhé jde o to, že od té doby co je ze mě řidička, tak mě deprimuje sníh na cestách, protože se ze mě stává hrozný strašpytel a jakmile mi podkluzují kola, tak myslím na to nejhorší! Naposled to dopadlo tak, že jsem na tom našem konci světa u lesa zapadla před domem a nešlo to ani dopředu ani dozadu, díky bohu za hodné sousedy! 😊Každopádně na bílou a mrazivou zimu nic nemá, je to nádhera 💗.

A co vy? Máte rádi zimu a nebo ne? Máte taky nějaký podobný zážitek z dětství, kdy vás oblékali rodiče a vy jste to nemohli překousnout? 

A dnešní outfit? Nemusíte mít strach, že by mi byla zima. Měla jsem pod oblečením několik vrstev, takže mi během odpoledne bylo příjemně. Navíc jsem vám už dlouhou dobu chtěla ukázat tuto mikinu, kterou mám z Modnia.cz. Je to trošku úlet, je dost široká s volánkem, kapucí a stuhou místo šňůrky. Právě její střih mě moc baví a věřím, že na jaro k světlým džínám a bílým teniskám vynikne mnohem víc. Navíc se v ní cítím skvěle a o to jde. Zbytek je už klasika, v zimě prostě černá barva vyhrává ať chci nebo ne 😊. 

Mějte krásný víkend! 

IMG_7092 IMG_7050 IMG_7093 IMG_7121 Untitled

KOŽENKOVÁ BUNDA - H&M
MIKINA - www.Modnia.cz
KALHOTY a KABELKA  - Mango /www.Answear.cz/

25. ledna 2017

/OUTFIT/ Je normální být normální?

Ahoj! Je to už několik let, co jsem s blogem začala a moc dobře si tu dobu pamatuji. Tak jako si pamatuji, kdo jsem tenkrát byla. Móda, perfektní outfity a dokonalý make-up - to vše pro mě bylo na prvním místě. Také se to na mě odráželo, bývala jsem povrchní, potřebovala nejnovější hadříky a narvanou skříň takovým způsobem, že jsem ji skoro ani nedovřela. Jenže, když dospíváte, tak se vaše priority mění. Dnes už nepotřebuji nejnovější kousky, ani utrácet tisíce na oblečení měsíčně, už mě to dávno tolik neuspokojuje a nedělá radost. A co se to se mnou tedy stalo? Asi jsem věkem zpohodlněla, možná jsem se našla a možná pro mě móda ztratila takový význam..
Obecně mám teď spíš problém s titulem "fashion blogerka", ano tou jsem asi kdysi byla, ale teď se mnohem ráda tituluji jako normální holka od vedle. Ta holka, co se nebojí jet nakoupit v teplácích, bez make-upu a drdolu. Ta holka, co když zaspí, tak nepanikaří, protože otevře skříň a během minutky je oblečená.
Já věřím, že vám zde na blogu chybí určitá dávka originality, barev a něčeho extra, toho něčeho navíc. Možná jsem už dávno ztratila jiskru, ale i kdyby. Pořád jsem to já a pořád mě baví psát, fotit a hezky se oblékat.. Možná občas trochu šíleně a nesourodě, ale cítím se v tom dobře! Z toho všeho soudím, že jsem tak nějak "znormálněla", ale je vůbec přípustné být normální a mít blog? ☺
Co myslíte?


IMG_6977 IMG_6962 Untitled IMG_6956
IMG_6982
KABÁT - F&F
SVETR - Sekáč 
KALHOTY - www.Modino.cz
KABELKA - Mango 
VÁLENKY - www.ČasNaBoty.cz

22. ledna 2017

/MŮJ PŘÍBĚH/ Přibrala jsem 20 kilo a nezbláznila jsem se

Ahoj! Dnes to bude trochu neobvykle, trochu soukromé a možná i vysvětlující. Moje váha je něco co se zde na mém blogu skloňuje ve všech pádech již několik let! Ano let, čtete správně! A to ne v článcích, ale především v anonymních komentářích. 
Takhle celá story o tom jak jsem přibrala 20 kilo, měla šrámy na duši a vše kolem mě se hroutilo začala když mi bylo zhruba 17let. V 16ti jsem měla úraz krční a bederní páteře a s odstupem času si říkám, že to nebylo nic až tak vážného ačkoliv mě to poznamenalo napořád, ale i tak to byl pro mě tenkrát šok. Úraz se mi stal na MČR juniorů v judu, byla jsem tenkrát třetí a moc šťastná, jenže to byly taky moje poslední závody. Během mého zotavování se nám tak nějak rozpadl tým a já už neměla ani sílu se k tomu všemu vrátit. 
V té době jsem přišla o jednu velkou rodinu. Kdo dělal někdy podobný sport tak ví, kolik lidí si během let najdete, kolik přátel, jaké bývají závody a nebo soustředění. S odstupem let můžu říct jediné - díky za těch 9 let byly úžasné! 
Co se týče té doby, tak jsem tři roky startovala váhu -52kg a tréninky měla 3-4 týdně s tím, že jsem ještě chodila skoro obden běhat. Žrala jsem co jsem chtěla, nemusela se hlídat, jen před závody a zdravou stravu jsem nepotřebovala - špagety s kečupem a taveňákem? Nebe v puse! :D 
Jelikož jsem přišla o tento koníček, tak jsem si začala hledat náhradu. V té době se docela začaly rozmáhat blogy a tak jsem to zkusila taky. Jenže čím víc populárnější jste, tím víc vás lidi sledují a hledají chyby. 
První roky byly snadné, měla jsem stále svých 52-53kg a byla happy. V životě mi vše poměrně fungovalo až na dost bouřlivý a potupný vztah, ale dalo se. V roce 2012 přišel pro mě dost psychicky náročný rozchod, který mi dost ublížil a začalo moje období jedné párty za druhou a o množství alkoholu se ani nebavím, ale bylo mi dobře. Našla jsem si nového přítele, tedy spíš on mě 💗a můj život se dal zase do normálu, ale jak všichni víme - láska prochází žaludkem. Je zcela přirozené, že když jste zamilovaní - myslím takové ty první měsíce kdy se oťukáváte, tak většina párů chodí na jídlo, do kina, dopřává si večeře, večery v posteli s kupou jídla, prostě pohodička... Jenže tato pohoda vede k tomu, že logicky po tom všem musíte něco přibrat. No a tak jsem přibral své první tři kila a dostala se na váhu 56 kg. V té době a je to dohledatelné, mi začaly chodit fakt dost hnusné komentáře, že jsem tlustá, opuchlá, že jsem bečka a podobně, tenkrát se mě to vážně dotklo! Bylo pro mě nepochopitelné proč to má někdo potřebu psát? Co ho k tomu vede? Vždyť nejsem tlustá a ten dortík si klidně můžu dovolit. Zpětně vidím, že to se mnou zamávalo víc, než jsem si myslela. Tímto stylem jsem nabrala další 4 kila, protože jsem byla podvědomě neustále ve stresu, že když přidám post, tak mě zas někdo sjede, že jsem tlustá...  Vtipné, že? :D 
Ovšem v té době jsem měla i jiné problémy než jen blog. Nedařilo se mi na vysoké, doma, s přáteli, nedařilo se mi prostě nic. Z vysoké jsem nakonec odešla a tak nějak sama před sebou tajila, že jsem to nedala. Bylo těžké přiznat, že jsem zklamala. Tím pádem jsem měla zhruba půl roku volno. Našla jsem si několik brigád, snažila si dát nějaký řád, ale tím pádem, že jsem zklamala nejen sebe, ale i rodiče a přítele, tak jsem měla nutkání neustále do sebe něco cpát. Pochopte, nikdy jsem nekouřila, nebyla na ničem závislá, takže jídlo pro mě byl jediný útěk od starostí. Když jsem pak znovu nastoupila do prváku na výšce v roce 2014, tak jsem měla v životě hrozně moc stresu. Byla jsem vystresovaná ze školy, že zase zklamu. Také z rodiny i z osobního života. Nechci zabíhat nijak do detailů, to se úplně nesluší, ale jednoduše toho stresu na mě bylo příliš, musela jsem být ze dne na den ta dospělá, uvědomělá a řešit situace, které moji vrstevníci řešit nemuseli. Necítila jsem se dobře a v té době jsem fakt dost nocí od nervů probrečela a stres zaháněla jídlem... Můžu vám říct, že v některých chvílích života bylo jídlo můj nejlepší kámoš. A vlastně uvědomuji si to až teď kolik situací jsem řešila právě jídlem... No a v tomto období 2014-2015 jsem přibrala nejvíc. Ani nevím jak se to stalo, ale přibrala jsem víc jak deset kilo. Věřte mi, že když nejste duševně v pohodě, tak to přibírání se děje fakt rychle a vy si jej uvědomíte, až když stojíte na hranici únosnosti a musíte to řešit... ( někdo stresem hubne a nebo přibírá, tak to je ) 
Když jsem si uvědomila, že jsem se ocitla na fakt nehezkém čísle, které mi ukázala váha a že ten špek na břiše už vážně není hezky a zadek se klepe víc než by měl, tak nastalo období, kdy jsem tento fakt musela přijmout. Neměla jsem sílu hubnout, něco dodržovat, na něčem pracovat. Nechtělo se mi, potřebovala jsem pracovat na něčem jiném a to na psychice. Ono se to možná nezdá, ale já jsem dost emocionálně nevyrovnaný člověk. Stačí malinko citlivější téma a brečím, jakmile se to týká mé rodiny, přítele či mých pocitů, tak neumím udržet emoce na uzdě. Takže pro mě bylo důležité dát se hlavně psychicky do pohody.  Což si myslím, že se mi za poslední rok povedlo a zvládla jsem si v životě urovnat spoustu věcí. Myslím, že tomuto faktu napomáhá i skutečnost, že od předminulého roku jsem už nic nepřibrala a dokázala se bez starostí udržet na nynější váze a to je 73 kilo, ano čtete správně! ☺
Teď můžu na rovinu říct, že jsem se s tím vším smířila. Smířila jsem se tím, že mám boky, zadek, špíček, buclatý obličej a silnější paže (většinu těla jsem si zpevnila, takže už se to aspoň tak neklepe :D). Taková nyní jsem a můžu říct, že po tom všem jsem šťastná, cítím se dobře. Nic si nevyčítám a vím, že to tak všechno mělo být a že už může být jenom a jenom lépe. Určitě teď nedržím žádnou dietu, dávám věcem dost volný průběh, naučila jsem se jíst jinak, přestala do sebe tlačit velké a časté porce a začala vařit ze zdravějších surovin. Klidně si dám i dortík nebo sladké, protože nevidím jediný důvod, proč bych nemohla, žiju jen jednou ☺. 
Pokud jste to dočetli až sem, tak si asi říkáte, v čem vás má tento článek obohatit? Co jsme vám tím chtěla říct a kde je ta hlubší myšlenka? To něco bych ráda vypsala v několik bodech :). 
  1. Mějte se rádi! Ať jste jacíkoliv, tak se mějte rádi! Je to úspěch všeho. Přijměte to jací jste a stanovte si cíl, kterého chcete dosáhnou. 
  2. Nenechte se ovlivňovat okolím. Ano je nepříjemné, když vás někdo uráží a nebo pomlouvá za to jak vypadáte, že máte pár kilo navíc, ale nenechte se tím ovlivnit. Máte přeci svoji hlavu a zdravý úsudek, tak nesklouzněte pod nátlakem k přejídání nebo jiným extrémům. 
  3. Pokud na sobě makáte a nevidíte výsledky, popřípadě je nevidí vaše okolí, tak nezoufejte, hlavní je, že něco děláte, že se snažíte a ony ty výsledky časem přijdou. Stačí vytrvat, popřípadě udělat nějakou změnu. Změňte cvičení, stravu, nechte si udělat jídelníček, něco určitě zabere :). Hlavně buďte v pohodě a nestresujte.
  4. Nezkoušejte hladovět a ani držet nesmyslné diety, všechno je to o vašem životním stylu. A podobné drastické pokusy vás akorát tak rozhází a ničeho nedocílíte. 
  5. Přijměte skutečnost. Není důvod se hned nenávidět za to, že jste přibrali. Stává se to i těm lepším z nás. Když přijmete fakt, že jste to přehnali a není to úplně ok, tak se vám na vašem novém cíli bude mnohem lépe pracovat.
Vlastně jsou jen dvě možnosti, které můžete vy, kterých se to týká a já sama podniknout. Buď setrvat v tomto stavu v jakém jsme a nebo jej změnit k lepšímu.  K horšímu nepřipadá v úvahu :). 

A můj cíl? NEDRŽET DIETU! Ale naučit se lépe jíst, jíst pestřeji, zkoušet nové potraviny a najít víc jednoduchý receptů! Víc cvičit, být psychicky v pohodě a mít se ještě víc ráda :). 
A proč vlastně nedržím striktní dietu a nepotím se denně ve fitku? Nebaví mě to! Nechci to tak, nemám k tomu to odhodlání dát svojí váze a svému tělu takový zápřah. Nechci si to všechno znechutit a udělat si z toho povinnost. Chci aby cvičení pro mě byla zábava, i když ho občas nesnáším!!! :D A jídlo radost :). (neříkám, že se to nemůže změnit :))

Já vím, je to vše tak chaotické, ale jsem strašně ráda, že jsem vám to vše napsala. Že jsem to ze sebe dostala. Ulevila si ☺. Máte i vy svůj příběh? Klidně se o něj podělte, budu moc ráda, když budu vědět, že v tom nejsem sama. 

Nakonec chci už asi říct jen jediné. Ne vždy člověk ztloustne z nezdravého jídla. To, že si dáte sem tam dortík, jednou do týdne něco nezdravého, tak to určitě není tak silný důvod k přibírání. Pokud jste ale ve stresu a jíte i poměrně zdravě, ale ve větším množství a dost často nebo naopak jen dvakrát denně, tak to vždycky povede k tomu, že se začne dít něco o co nestojíte. Navíc psychika a podvědomí je moc silné médium a ačkoliv jsem si to sama dlouho nepřipouštěla, tak to dokáže ovlivnit spoustu věcí  a mnohé změnit :).

Je toho ještě spoustu co bych chtěla napsat, ale absolutně netuším, jakou odezvu může článek mít nebo ne. Vlastně celé poslání tohoto článku je vás, kteří máte podobný problém, podpořit! Nejste v tom sami a věřte, že ty kila dolů půjdou! Ale první musíte být v pohodě psychicky a až pak to půjde i fyzicky! Blog a sociální sítě nám vždy budou ukazovat jen to hezké, to ale neznamená, že se tam někde hluboko pod všemi těmi úsměvy, pózičkami a cukrbliky nemůže schovávat nějaký ten problém a trápení :).

IMG_6913_upraveno IMG_6931_upraveno  A nakonec vám aspoň ukážu moji novou radost na cvičení - aby mi šlo lépe! Původně jsem nevěděla jaké dát k článku fotky, zda vůbec nějaké přidat, ale když mi přítel nafotil tyhle, tak jsem se rozhodla, že je sem nakonec dám, ať má článek aspoň nějakou tu "veselou" barvu :). Podprsenka je Puma Yogini Live Bra a je boží! Hlavně má krásný detail 💓. 

Tak, a to je vše... Těším se na vaše komentáře a mějte krásný zbytek dne!

5. ledna 2017

/OUTFIT/ První sníh

Miluji když tady u nás "na konci světa u lesa" napadne sníh! Všechno má totiž tak krásnou atmosféru. Nemáme tu hned břečku, z okna můžu čučet na zasněžený les, který mě uklidňuje a když chci jít s Lilly na volno na procházku, tak mám hned několik možností a ona se může parádně vyblbnout! Sranda začíná v momentě, kdy se chci dostat k autu, jelikož to je nejlépe zavalené haldou sněhu, kterou ráno na něj navalil malý odhrňovač, který tady jednou za den projede a pak to začíná.. Pamatuji si, že jsem před pár týdny říkala příteli ať koupíme lopatu, že se bude hodit - navíc byla za pár kaček. Dostala jsem odpověď, že sníh určitě nebude a nebudeme za takovou zbytečnost utrácet :D. Jojo zbytečnost.. A tak mám každé ráno menší kardio se smetákem a tančím s ním kolem auta, abych jej aspoň trošku dostala z té navalené kupy sněhu a nemusela se bát, že při vyjetí z místa to napálím do plotu.. nebo nejlépe ani nevyjedu, jak už se mi několikrát poštěstilo :D. No a tak já si tady žiju. Jo a nejlepší na tom sněhu je, že když chci fotky v tomto období, tak nám stačí vyjet pár metrů od domu a můžu se fotit do aleluja! :D 
Jo, ale jinak mám zkouškové a dvě nejtěžší zkoušky mě teprve čekají, ale z čeho mám radost je fakt, že mi dnes dorazila do e-mailu rešerše k bakalářce! A je dokonalá, takových knih, no mám co dělat... :D. Taky jste ohledně školy věčně ve skluzu?? řekněte prosím, že jo.. 

A abych vám teda řekla i něco k tomu co mám na sobě.. Tak ta bunda je úplně nejlepší na světě. Je teplá, příjemná a rozhodně jsem jejím výběrem neudělala chybu. Taky máte nějaký podobný kousek, ve kterým víte, že vám bude 100% teplo? :)  Ovšem co mě ale štve jsou tyto džíny! Délka, střih, materiál, vše je super, ale vybrala jsem si blbou velikost a tak mi hrozně padají :(. Pokud byste o ně některá měla zájem, dejte vědět, je to vel 40, délka nad kotníky pro výšku max 170 cm :).

A to je ode mě vše! Mějte se krásně 💋

IMG_6848 IMG_6805 IMG_6783 Untitled IMG_6796 IMG_6862 IMG_6868

BUNDA - Vero Moda /www.Zoot.cz/
ČEPICE - Takoo
KALHOTY - Mango /www.Answear.cz/
KABELKA - www.Wayfarer.cz
RUKAVICE - F&F